Reklama
 
Blog | Jakub Dérer

Capoeira

Boj skrytý v tanci

„Roda“ – místo, kde se cejtim jako na Měsíci. Místo, kde zapomenu na všechno a na všechny a soustředim se jenom na člověka přede mnou. Koukám se mu neustále do očí a snažim se číst veškerý jeho pohyby předtim, než je udělá. Neustálej pohyb nazývanej „ginga“ mě nenechá vychladnout a krev mi proudí v žilách jako rozbouřená řeka. Každý pohnutí mýho „oponenta“ mě nutí okamžitě reagovat a pomocí improvizace, soustředěnosti, vychytralosti a všech získanejch zkušeností se snažim obrátit „hru“ v můj prospěch. Chvilka nepozornosti nebo odvrácení pohledu od protivníka mě může srazit tvrdě k zemi. Někdy je to hra s úsměvem ve tváři, jindy zase boj, kde teče krev…

„Capoeira“ – brazislký bojový umění, který jsem poprvý spatřil v televizi krátce před tim, než jsme se s celou rodinou odstěhovali do brazilskýho Ria de Janeira. Bylo to pro mě těžký období, protože jsem musel opustit všechny svý kámoše v době, kdy se ve mě probouzelo pubertální chování. Proto jsem se rozhodl, že než odjedu, tak se chci o Brazílii něco málo dozvědět. Právě tehdy jsem narazil na Capoeiru. Na VHS kazetě o Brazílii, kterou koupil někdo z rodiny, bylo ukázaný tohle fascinující a naprosto unikátní bojový umění, který mě okamžitě oslovilo a zaujalo. Hned potom, co jsem dokoukal dokument z VHSky, tak jsem věděl, že to je něco, co chci dělat…

Čas ubíhal a po necelym roce v Brazílii se můj život začal pomalu stabilizovat. Ovládal jsem portugalštinu už celkem dobře a konečně nastala ta pravá chvíle, abych se začal učit Capoeiru. Bylo to pro mě něco, co mi ukázalo úplně jinej úhel pohledu na celej život v Riu a pozdějc i na celej můj životní styl. Vděčim za to svýmu tátovi, kterej celou rodinu dostal na místo, který mi v srdci zůstane už nadosmrti. Byla to zkušenost k nezaplacení. Zkušenost, kterou kdybych nezažil, tak je ze mě někdo úplně jinej…

Reklama

Existuje spousta lidí, který berou Capoeiru jako tanec, ve kterym jde jenom o exhibici nebo bezkontaktní „překopávání“ protivníka a domnívaj se, že k bojovýmu umění to má daleko. Fakt je ten, že Capoeira má několik podob, a proto může mnohdy působit, jako ladný, nekontaktní a mírumilovný bojový umění připomínající tanec. Je tu ale i jiná podoba, kdy se vám zatají dech a nevěřícně přihlížíte na neuvěřitelnou energii, rychlost a destruktivní sílu, která Capoeiru provází. Může to bejt smrtící umění skrytý v pohybech tak ladnejch a krásnejch, že byste nikdy nevěřili, jak může bejt nebezpečný. Dělám Capoeiru téměř každej den. Tenhle rok jsem začal dávat lekce pro veřejnost v centru Prahy. Zkrátka je to pro mě životní styl, kterej ze mě udělal to, čím teď jsem a vděčim za to tátovi, protože bez něj bych Capoeiru nejspíš nikdy nepoznal…

Pár slov ze slovníku Capoeiry a jejich význam:

„ginga“ – základní krok Capoeiry, ve kterym jste neustále v pohybu

„roda“ – kruh tvořenej Capoeiristama, ve kterym se „hraje“ ve dvojici

 

„jogo“ – hra dvou lidí, který jsou uvnitř „rody“

„corda“ – pás připomínající provaz, určující úroveň Capoeiristy